Ahoj Kamarádi.

V sobotu jsme se ráno sešli dříve, abychom připravili dva přistávací „decky“. Jeden pro motoráky, druhý pro větroně. „Know how“ jsme získali vloni, takže nám šla práce pěkně od ruky a od lajnovačky se jen prášilo. Naše oči čím dál častěji vzhlížely k nebi, na kterém se válela velmi nízká oblačnost. Někteří pesimisté dokonce navrhovali narazit sud s pivem. 12° Rampušák hned a chtěli nás svést z plánované cesty. V dáli už ale začala být vidět Sendraž i s rozhlednou, to znamená, že mraky už byly minimálně 200 m nad naším letištěm. Chvíli čekání jsme vyplnili úklidem laviček do sucha garáže. Míra v mezičase přidal živý provoz z kamery na rukáv na web, kdybyste si náhodou nevšimli v sekci pro mobil, tak přímý link je zde – link. Počasí se zlepšovalo velmi pomalu, ale já věřil, stejně jako vloni, že nám trochu shora pomůže kamarád, jemuž jsme tento memoriál věnovali – Tůča. A tak se i stalo. Základny oblačnosti se nakonec zvedly dostatečně vysoko, abychom dostáli bezpečnosti a předpisům. Čtvrt hodiny po poledni jsme vystřelili kontrolního chrousta a pak už se soutěž rozjela naplno. Trefit nulu, jak s motorákem či větroněm se povedlo pouze čtyřikrát, ale i tak byla všechna přistání v decku nebo v těsné blízkosti od něj. Problém s přistáním do pole by neměl nikdo. Za mně musím říci, že soutěžní lety a hlavně přistání před očima rozhodčích a ostatních diváků byla veliká zábava a dala našemu létání další rozměr. Jen škoda, že si své dovednosti nepřišlo vyzkoušet více, hlavně motorových pilotů. Když už měl každý za sebou dva starty, naše žaludky začaly zpívat árie a chuť na pivo narostla do obřích rozměrů, soutěž jsme ukončili. Bílé miláčky jsme navlékli do pyžam a uložili ke spánku. Po té se přesunuli do vyhřátého Leteckého klubu, zhodnotit vše, co se dnes přihodilo. Než došlo k vyhlášení výsledků, pochutnali jsme si na Knapíkových řízečcích. Míro díky. A jak to tedy dopadlo?

Soutěž ul-moto: 
1. Nutil a Nenjuk (stejné chyby, stejné známky), 2. Semerák (pouze o prsa nejmenuji koho, abych neurazil) 3. Knapovský (čerstvý pilot, klobouk dolů)
Soutěž větroňů:
1. Vebersik (již tradičně, žádné překvapení) 2. Meier (častý tréning přinesl ovoce) 3. Seibrt (jedna trefená nula zachránila čest instruktora)
4. Nutil, 5. Burdych, Filip, Kopta, Glaser
Největší radost nám udělal Péťa, nejmladší člen naší party, který se naučil přistávat, i když ne přesně do „decku“, ale za to jak k mámě do peřin.
Absolutním vítězem byl jmenován Michal Nutil, který se úspěšně zúčastnil obou kategorií a nadělil si tím dárek k narozeninám. Veliká gratulace a také poděkování za sud piva, který jsme pořídili  k všeobecnému překvapení vypít poměrně brzy. Předání cen Tomášem Tučkem juniorem, uzený bůček a Danova láhev za pilotní zkoušky byly závěrečnou tečkou za příjemně stráveným dnem. Tak zas někdy na tom našem krásném kopečku na viděnou.
A Tůčo tam nahoru, nezapomeneme, díky!!!
Petr Seibrt